Už žádný „bumerang“ aneb Čím podpořit imunitu, aby se dětské nemoci nevracely

Podzim si řada lidí spojuje s babím létem, padajícím listím, chladnými rány a voňavým štrůdlem. Mnohým rodičům se ale také vybaví kolotoč střídajících se dětských nemocí, nachlazení, viróz a neduhů všeho druhu.

Možná je to i váš případ. I já jsem to nějakou dobu tak měla, když starší dcera nastoupila do školky. Pamatuji si, jak nepříjemné pro mě bylo oznamovat v práci, že zase nepřijdu, protože je dcera znovu nemocná a musím s ní zůstat doma. (To pro mě bylo asi více stresující, než fakt, že mám nemocné dítě.)

Snažíte se, aby dítě jedlo zdravě, aby bylo hodně na čerstvém vzduchu, aby mělo dostatek pohybu, teple ho oblékáte, aby venku neprochladlo a stejně se vám rýmy a kašle pořád vrací jako bumerang.

A tak začnete zjišťovat, co je nejlepší na podporu imunity. Nějaké vitamíny, doplňky stravy. Možná už jste něco vyzkoušeli. Možná máte pocit, že jste vyzkoušeli úplně všechno a stejně efekt nic moc. A nebo se vám zdá, že je toho prostě hrozně moc a nevíte, co vybrat, co skutečně funguje.

Pojďte se podívat, jaké jsou možnosti. Vybrala jsem ty, které mají skutečně prokázaný pozitivní vliv na imunitu. A přidala jsem i několik osobních tipů.

Rybí olej

Rybí olej je bohatým zdrojem omega-3 kyselin a také významným zdrojem vitamínu A a vitamínu D. Omega-3 mastné kyseliny EPA (eikosapentaenová kyselina) a DHA (dokosahexaenová kyselina) jsou důležitými stavebními jednotkami všech buněk lidského organismu. 

Naše tělo si je neumí samo vyrábět, proto mu je musíme pravidelně dodávat prostřednictvím stravy. Bylo prokázáno, že omega-3 mastné kyseliny dokáží aktivovat buňky imunitního systému a mají protizánětlivý efekt. Dále bylo zjištěno, že děti žen, které v těhotenství přijímaly stravu bohatou na omega-3 kyseliny, měly nižší výskyt atopického ekzému a astmatu. 

Vitamin A je důležitý pro normální funkci zraku, zdravý vývoj buněk sliznic, kůže, krvetvorby a imunity. 

Vitamin D je nutný pro vstřebávání vápníku, hořčíku a fosforu ve střevě. Tyto prvky jsou nezastupitelné pro růst a vývoj kostí a zubů. Je vědecky prokázáno, že dostatečná suplementace vitaminem D snižuje riziko vzniku virových infekcí. Potřeba vitaminu D se podstatně zvyšuje v podzimním a zimním období, kdy hrozí vysoké riziko virových infekcí.

V našich zeměpisných šířkách není možné od podzimu do jara získávat vitamín D ze sluníčka, protože úhel dopadu slunečních paprsků je v tomto období malý a veškeré UVB záření, které je zodpovědné za přeměnu vitaminu D v kůži, je pohlceno ozonovou vrstvou. Proto se doporučuje v zimních měsících vitamín D doplňovat.

Vitamín C

Vitamín C je vitamín rozpustný ve vodě, který má v lidském těle mnoho funkcí. Mimo jiné pozitivně ovlivňuje střevní mikrobiom a navozuje rovnováhu mezi bakteriemi přirozeně osidlujícími naše střevo. Nejvýznamnější úlohou vitamínu C je vychytávání nebezpečných volných kyslíkových radikálů, které poškozují buňky našeho těla, potlačují imunitní reakce a hrají roli při vzniku různých druhů nádorů. Vitamín C zvyšuje odolnost proti virovým infekcím a zkracuje dobu rekonvalescence.

Člověk, morče a netopýr jsou jediní savci, jejichž tělo si neumí samo vitamín C vyrábět, proto jej musíme přijímat v potravě. Nejbohatším zdrojem vitamínu C u nás jsou čerstvé šípky, které obsahují až 500 mg vitaminu C na 100 g šípků. Na druhém místě je čerstvá petrželová nať, která obsahuje až 190 mg na 100 g.

Dalším významným zdrojem je rakytník a černý rybíz. Ze zeleniny pak paprika, květák, brokolice, kapusta a křen. Tropické ovoce je také zdrojem vitaminu C, ale za šípky hodně zaostává: kiwi (130 mg/100 g), papája (100 mg/100 g), citrusové ovoce ( až 70 mg/100 g).

Doporučený denní příjem vitamínu C u zdravých dětí je 50-100 mg, u dospělých pak 70-100 mg. V podzimním a zimním období, kdy je zvýšené riziko virových infekcí, se doporučuje vitamín navíc doplňovat formou potravinových doplňků a dávku zvýšit i několikanásobně. Stejně tak během nemoci. Výhodou je, že vitamínem C se nelze předávkovat. To, co organismus nevyužije, se z těla vyloučí močí.

Zinek

Zinek je stopový prvek, který je součástí více než 300 enzymů, podílí se na syntéze proteinů nukleových kyselin, buněčném dělení. Je mimo jiné potřebný pro tělesný růst a vývoj, imunitní systém a neurologické funkce. Doplňování zinku prokazatelně zvyšuje odolnost proti virovým infekcím. Pozitivně ovlivňuje střevní mikrobiom a posiluje tak slizniční i systémovou imunitu.

Zinek se nachází ve větší míře v živočišných zdrojích, ale najdeme jej i ve zdrojích rostlinných. Potraviny bohaté na zinek jsou červené maso, obiloviny, luštěniny a semena – obsahují 25–30 mg/kg. Střední obsah zinku mají mouky, loupaná rýže, kuřecí a vepřové maso – obsahují 10–25 mg/kg.

Pro menší děti je doporučován denní příjem 5 mg zinku. Tato dávka se postupně zvyšuje. Pro dospívající je doporučená denní dávka přibližně 20 mg a pro dospělé 25 mg zinku.

Další pomocníci v záloze

Pokud vaše dítě trpí na opakované respirační infekce, zkuste mu pravidelně od podzimu do jara dávat beta-glukany. Beta-glukany jsou biologicky aktivní polysacharidy izolované především ze stěn hub, které prokazatelně zvyšují odolnost našeho organismu proti infekcím.

Beta-glukany stimulují buňky našeho imunitního systému a tím posilují imunitní odpověď našeho těla při styku s nepřátelskými mikroorganismy. Působí také jako probiotika a prebiotika. Aby beta-glukany měly co největší imunostimulační efekt, je důležité je podávat ráno na lačno ideálně 30-60 minut před jídlem.

Co přesně znamená na lačno?

Na lačno doslovně znamená na prázdný žaludek. Pokud máte užívat lék nebo doplněk stravy na lačno, musí to být alespoň 2 hodiny od posledního jídla a minimálně 30 minut před dalším jídlem. Častá chyba je, když si pacient vezme lék na prázdný žaludek a hned se potom nají- tedy nesplní podmínku minimálně 30 minut před jídlem. Tabletka se tak nestihne včas rozpadnout a vstřebat.  V případě beta-glukanů je žádoucí, aby i tenké střevo bylo prázdné, protože beta-glukany působí přímo na imunitní buňky střevní sliznice. Proto je ideální podávat beta-glukany ráno před snídaní.

Skvěle jako prevence také funguje pravidelné proplachování nosu slaným isotonickým roztokem. To můžete provádět buď pomocí nosní konvičky nebo nosními spreji s mořskou vodou.

Antibakteriální a antivirové vlastnosti má také propolis. Pokud se vám zdá, že na vaše dítko lidově řečeno „něco leze“, velmi doporučuji sirup Prevapis, který obsahuje kromě propolisu ještě echinaceu, eukalyptus a acerolu. Propolis se nedoporučuje podávat dětem do 3 let a alergikům na včelí produkty.

Posledním tipem, který mám potřebu zmínit, jsou nukleotidy. Jedná se o stavební jednotky nukleových kyselin DNA a RNA, které jsou nezbytné pro tvorbu bílkovin a jsou nejvýznamnější stavební součástí buněk v celém těle včetně imunitního systému. Ve vysokém množství jsou v mateřském mléce, v kolostru. Určitě jste na ně také narazili v lékárně pod názvem Preventan. Preventan Junior je určen dětem od 3 let.