Opalovací krémy, mléka, spreje, pěny a mlhy pravidelně začátkem dubna začínají zaplňovat regály lékáren, drogerií a supermarketů. Kritéria, podle kterých lidé opalovací přípravky vybírají, jsou nejčastěji cena, stupeň ochrany – tedy hodnota SPF, konzistence, velikost a praktičnost balení. Stále více lidí v dnešní době ale hledí i na složení přípravku. Takovíto lidé požadují kvalitní opalovací přípravek, bezpečný, ideálně přírodní, s dostatečně vysokou ochranou, šetrný k životnímu prostředí a pokud možno za rozumnou cenu.
Můžu vám upřímně říci, že jsem v lékárně dost intenzivně studovala složení opalovacích přípravků od známých lékárenských značek, abych našla ten, který by splňoval všechny výše uvedené požadavky. Byl to tedy oříšek. Když už jeden produkt splňoval kritérium kvalitního UV filtru, obsahoval pak často další složky, které mohou být alergenní.
Co mě ale velmi překvapilo, bylo to, že naprostá většina produktů obsahovala látku, o které se už v dnešní době ví, že může ovlivňovat hormonální systém člověka a navíc velmi zatěžuje životní prostředí. A o to více mě vyděsilo, že tato látka je často složkou opalovacích krémů pro děti.
Opalovací přípravky jsou přípravky k zevnímu použití obsahující jeden nebo více UV filtrů. UV filtr je specifická sloučenina, která brání průchodu ultrafialového světla. Dermatologové je obvykle rozdělují na organické (absorbující UV paprsky a přeměňující se na tepelnou energii) a anorganické (odrážející UV paprsky).
Kromě toho opalovací přípravky obsahují mnoho dalších látek, jako jsou změkčovadla, konzervační látky nebo stabilizátory, emulgátory, vůně a barviva. Některé složky opalovacích přípravků mohou mít alergizující efekt na kůži a mohou zvyšovat riziko vzniku solárního erytému, tedy sluneční alergie.
Organické UV filtry se vstřebávají do pokožky, kde pohlcují UV záření a mění ho na teplo. Doba potřebná k úplnému vstřebání do kůže je 20 – 30 minut. Proto bychom tyto opalovací přípravky měli aplikovat alespoň 30 minut před tím, než půjdeme na sluníčko. Nevýhodou některých organických UV filtrů je jejich malá fotostabilita, což znamená, že se při dlouhodobém vystavení slunečnímu záření rozkládají a tím ztrácí svůj účinek. V dnešní době už se přechází k tzv. hybridním UV filtrům, které mají vysokou fotostabilitu.
Některé organické UV filtry se dokonce rozkládají na látky, které mohou ovlivňovat vnitřní prostředí našeho těla. Což se projeví hlavně při dlouhodobém používání přípravků, které tyto látky obsahují. Veřejně proběhla už diskuze o Octokrylenu, jehož prokázanými nežádoucími účinky je potenciální kancerogenita (riziko vzniku nádorů) a narušení hormonálního systému. Tato látka je například v Japonsku coby složka kosmetiky zakázána.
Některé chemické UV filtry mají alergizující potenciál a tím zvyšují riziko vzniku solárního erytému. Jedná se hlavně o látky typu benzofenonů a cinnamátů a salicylátů. Ve složení přípravku je najdete například jako:
ISOAMYL P-METHOXYCINNAMATE
BENZOPHENONE-3, 2-HYDROXY-4-METHOXYBENZOPHENONE
BUTYL-4-METHOXY-DIBENZOYLMETHAN
Minerální, nebo také anorganické UV filtry působí pouze na povrchu kůže, nevstřebávají se. Princip jejich účinku spočívá v tom, že odráží UV záření. Výhodou je jejich téměř nulový alergizující potenciál. Nevýhodou fyzikálních UV filtrů je zanechání bílého filmu na pokožce a jejich obtížné smývání po slunění. Tento nežádoucí efekt v dnešní době řada značek řeší pomocí nanotechnologií a používá minerální filtry ve formě nanočástic.
Nejefektivnějšími a nejčastěji používanými minerálními UV filtry jsou oxid titaničitý a oxid zinečnatý, dále to jsou oxid železnatý, talek, magnesium oxid, kaolin a další. Nevýhodou oxidu zinečnatého a titaničitého je jejich bílá barva, která se zintenzivňuje se zvyšující se koncentrací těchto látek v přípravku. Proto, aby byla zajištěna dostatečná UV ochrana a zároveň kosmetická přijatelnost, kombinují se tyto minerální UV filtry někdy s filtry organickými.
Hybridní UV filtry jsou takové, které vykazují jak vlastnosti organických, tak minerálních UV filtrů. Tedy dokáží záření odrážet i absorbovat. Jedná se o nejnovější typ UV filtrů, které vynikají vysokou fotostabilitou a voděodolností. Pleť chrání před UVA i UVB zářením.
Některé dokonce mají schopnost stabilizovat i ostatní UV filtry obsažené v přípravku. To je například Tinosorb S, který ve složení přípravku najdete pod chemickým názvem BIS-ETHYLHEXYLOXYPHENOL METHOXYPHENYL TRIAZINE. Dalším hybridním UV filtrem je Tinosorb M, který se skrývá pod chemickým označením METHYLENE BIS-BENZOTRIAZOLYL TETRAMETHYLBUTYLPHENOL. Jejich nespornou výhodou je jejich bezpečnost pro člověka a životní prostředí.
Většina lékárenských opalovacích přípravků obsahuje hybridní UV filtry, které mají schopnost chránit naší kůži před UVA i UVB zářením, jsou voděodolné a fotostabilní. Jeden by si hned řekl, že má vyhráno, pokud sáhne po opalovacím přípravku z lékárny. Bohužel je ale pravdou, že většina těchto přípravků obsahuje také potenciální alergeny, které jsem již uvedla výše.
Řada opalovacích přípravků se chvástá tím, že obsahuje UV filtry ve formě nanočástic. Co si pod tím může laik představit? Nanočástice jsou částice o velikosti 1-100 nm. Nanotechnologie je technologický obor, který se zabývá tvorbou a využitím těchto částic. Proč se ale o nanočásticích mluví v souvislosti s opalovacími přípravky?
Už jsme si výše uvedli, že hlavní nevýhodou minerálních UV filtrů je zanechání bílého filmu na povrchu kůže. Vědci zjistili, že pokud zmenší částice oxidu zinečnatého a titaničitého na částice menší než 100 nm, dojde k tomu, že bílý film na povrchu kůže nevznikne, respektive nebude viditelný. Účinky ve smyslu ochrany kůže před UVB a UVA zářením zůstanou ale nezměněny.
Lepší kosmetická přijatelnost umožňuje zvýšit koncentraci těchto filtrů v přípravku a tak zvýšit i úroveň jeho ochrany před UV zářením.
V poslední době se vyskytlo podezření, že nanočástice mohou díky své velmi malé velikosti pronikat skrze kůži do krevního oběhu a způsobovat zdravotní problémy. Výsledky zahraničních studií to ale zatím vyvrací a uvádějí, že nanočástice, které jsou používané jako složka opalovacích krémů, jsou mnohonásobně větší, než částice organických UV filtrů a uvádějí, že riziko průniku těchto částic přes kůži je minimální.
Na druhou stranu nanočástice představují riziko v případě průniku do těla skrze dýchací systém, tedy vdechnutím do plic a následným průnikem do krevního oběhu. Vdechnutí hrozí hlavně u opalovacích přípravků ve formě tzv. „mlhy“. Vzhledem k riziku vdechnutí jsou opalovací přípravky ve formě mlhy s obsahem nanočástic zakázány na území EU.
Pokud si chcete ověřit zda opalovací přípravek, který držíte v ruce, obsahuje nanočástice, koukněte do složení přípravku, kde by za konkrétní složkou mělo být podle platné Evropské legislativy uvedeno v závorce „nano„.
SPF neboli Sun Protecting Factor je vlastně číslo, které udává poměr nejmenšího množství UV záření potřebného ke vzniku erytému na kůži namazané opalovacím krémem k množství UV záření potřebného ke vzniku stejného erytému na kůži krémem nenamazané.
Pro snadnější pochopení hodnoty SPF se uvádí jednoduchá pomůcka:
Pokud víme, že se nenamazaná kůže spálí na slunci cca za 30 minut a máme k dispozici opalovací přípravek s SPF 10, bude přibližná doba bezpečného pobytu na slunci 30×10 tedy 300 minut.
Je to ale hodnota pouze orientační, neboť v rychlosti spalování kůže hraje roli více faktorů. Hlavními jsou: aktuální hodnota UV indexu, fototyp kůže, správná a dostatečná aplikace opalovacího přípravku, koupání (i voděodolné přípravky je potřeba přemazávat alespoň každé 2-3 hodiny), roční období, denní doba, nadmořská výška, prostředí, ve kterém se pohybujeme (písek a čerstvý sníh odráží asi 85 % UV záření – riziko spálení kůže se zvyšuje).
Podle hodnoty SPF rozlišujeme 4 kategorie ochrany před slunečním zářením. Nízká ochrana (SPF 6, 10), střední ochrana (15, 20, 25), vysoká ochrana (30, 50), velmi vysoká ochrana (50+). Stupeň ochrany proti UVA souvisí s hodnotou SPF. UVA ochranný faktor musí být větší než 1/3 celkové hodnoty SPF.
Faktor SPF vypovídá o ochraně před UVB zářením, nikoli před UVA. To, zda nás konkrétní přípravek chrání i před UVA poznáme podle toho, že na obalu je uvedena značka UVA v kroužku. Podle platné EU legislativy musí opalovací přípravky obchodované na území EU označené touto značkou splňovat kritérium, že hodnota ochrany proti UVA musí být minimálně 1/3 hodnoty SPF.
Většina lidí se při výběru opalovacího přípravku řídí uvedenou hodnotou SPF a cenou. Bohužel co se ceny týče, nedá se spoléhat na pravidlo, že vyšší cena = vyšší kvalita. Naopak, kvalitní opalovací přípravky lze dnes zakoupit i v drogerii. Jen musíme vědět na co se máme koukat.
Dětská kůže není stejná jako kůže dospělého člověka. Je tenčí, má jiné schopnosti absorpce a je mnohem citlivější. Děti by vždy měly používat opalovací přípravky přímo pro ně určené. Dítě do 6 měsíců věku bychom neměli vystavovat na přímé slunce pokud možno vůbec. Pokud se tomu nelze vyhnout, používají se vždy přípravky s minerálním UV filtrem a vysokou ochranou (SPF 30-50+) . Mě osobně se pro nejmenší děti zamlouvá krém od značky Weleda s minerálními UV filtry určený pro citlivou dětskou pokožku.
U starších dětí od 6 měsíců do 3 let se doporučuje používat přípravky s minerálním filtrem nebo přípravky kombinované, které obsahují minerální i hybridní UV filtry. Dítě by vždy mělo mít pokrývku hlavy, kůži chráněnou ideálně bavlněným oděvem a i přes ošetření kůže opalovacím přípravkem střídat pobyt na slunci s pobytem ve stínu. V letních měsících během poledních hodin (11-15 hod) by děti na přímém slunci neměly být pokud možno vůbec.
Dalším tipem, který pro vás mám, je opalovací mléko ve spreji od značky lavera, kterou najdete například v drogeriích dm. Líbí se mi jak z hlediska složení, tak z hlediska praktičnosti.
U starších dětí platí opět pravidlo kombinace opalovacího přípravku s oděvem a střídavým pobytem ve stínu. Pobyt na slunci v poledních hodinách by měl být minimální. Ochranný faktor volíme podle fototypu kůže, podle délky pobytu na slunci a aktuální hodnoty UV indexu. Ideálně SPF 30-50+.
Pokud chcete, aby vaše kůže vypadala dlouho mladá, bez vrásek a pigmentových skvrn, doporučuji na obličej používat ochranu s SPF 50+ a to nejen v letních měsících, ale i za slunečného počasí kdykoli během roku.
Je to z toho důvodu, že UVA paprsky, které jsou zodpovědné za uvolňování volných radikálů a předčasné stárnutí pokožky, k nám pronikají atmosférou i v zimě. Oproti tomu UVB paprsky v našich polohách k nám pronikají pouze od začátku května zhruba do konce září.
Vybírat můžete z krémů, gelů, fluidů a mlh. Výhoda gelů, fluidů a přípravků ve formě mlhy spočívá v tom, že pleť po jejich aplikaci není mastná a neleskne se. Další výhodou „mlhy“ je, že ji můžete aplikovat i přes make-up kdykoli během dne.
Řada přípravků obsahuje i zmatňující složky, což jistě ocení lidé s mastným typem pleti. Pokud hledáte přírodní opalovací přípravek na obličej, který je zároveň šetrný k přírodě, můžete sáhnout například po značce Mádara, Acorelle nebo ECO Cosmetics.
Při výběru opalovacích přípravků na tělo pro dospělé řada lidí hledí hlavně na cenu a hodnotu SPF. Oblíbená jsou opalovací mléka ve spreji, a také transparentní spreje- „mlhy“. Dále může zákazník vybírat z krémů, suchých olejů, fluidů a dalších.
Stále více se ale začíná mluvit o složení opalovacích přípravků a složkách, které mohou mít neblahý vliv na naše zdraví. Stále více lidí se také při výběru zajímá o složení přípravku a vliv složek na životní prostředí. Ukládají se v organismech i prostředí, jsou špatně biologicky rozložitelné, toxické pro ryby i řasy a zároveň způsobují bělení korálů. Často se navíc jedná o hormonálně aktivní látky.
Vážné riziko pro životní prostředí představují následující složky opalovacích přípravků:
BUTYL METHOXYDIBENZOYLMETHANE
ETHYLHEXYL DIMETHYL PABA
ISOAMYL P-METHOXYCINNAMATE
OCTOCRYLENE
HOMOSALATE
4-METHYLBENZYLIDENE CAMPHOR
POLYACRYLAMIDOMETHYL BENZYLIDENE CAMPHOR
Pokud váháte, jak vysoký SPF vybrat, berte v úvahu svůj fototyp, to jak dlouho se budete sluníčku vystavovat a jaká je aktuální hodnota UV indexu. Pokud jedete na dovolenou k moři, sportujete venku nebo podnikáte celodenní výlety do přírody a UV index je vyšší než 5, volte raději vyšší SPF.
Jen samotný vysoký SPF nám nezaručí, že se nespálíme, pokud neaplikujeme opalovací přípravky správně a v dostatečném množství. Dle odborných doporučení je potřeba nanášet 2mg přípravku na cm2 kůže. Bohužel toto doporučení je pro laika špatně uchopitelné, a proto je lepší řídit se tzv. „pravidlem dvou prstů„.
Podle tohoto pravidla se aplikuje krém na ukazováček a prostředníček a toto množství patří na jednu tělesnou oblast. Jednou oblastí těla rozumíme obličej, hrudník, břicho, každou ruku i nohu zvlášť z obou stran a horní a dolní část zad. Pokud budete aplikovat přípravek ve spreji, je nutné nanést 6 střiků na každou zmiňovanou část těla kromě obličeje, u něhož stačí použít přípravek v poloviční dávce.
Opalovací přípravky nanášejte minimálně 30 minut před pobytem na slunci a aplikaci vždy po 2-3 hodinách opakujte. Toto pravidlo platí jak u klasických tak voděodolných přípravků.