Mohou některé léky na tišení bolesti ovlivňovat ženskou plodnost?

Když jsem si nedávno připravovala podklady k článku o léčbě bolesti v těhotenství, narazila jsem u jednoho velmi oblíbeného volně prodejného analgetika na zmínku o jeho negativním vlivu na ženskou plodnost. Nemyslím si, že je to věc, na kterou by se při výdeji těchto léků běžně upozorňovalo nebo že by tento fakt byl mezi laickou veřejností obecně znám.

Ráda bych prostřednictvím tohoto článku na tento fakt upozornila, protože věřím, že mnoho párů, které se dlouhodobě snaží o miminko a z nějakého důvodu se to nedaří, o tomto nevědí.

Co jsou nesteroidní antiflogistika a jak fungují

Nesteroidní antiflogistika neboli NSAID (non-steroidal anti-inflammatory drugs) jsou hojně používanými léky k léčbě bolesti a zánětu. Některé jsou volně prodejné, některé získáte pouze s lékařským předpisem. K asi nejznámějším volně prodejným lékům z této skupiny patří ibuprofen, kyselina acetysalicylová a diklofenak. Léčivé přípravky s ibuprofenem se běžně používají k tišení horečky, bolesti zad, menstruačních bolestí, bolestí hlavy a zubů.

NSAID mají ve vyšších dávkách také protizánětlivý účinek. Díky jejich chemické povaze dochází k jejich nahromadění v místě zánětu, takže působí předně tam, kde je potřeba.

Mechanismus účinku těchto léků spočívá v blokaci enzymu, který se nazývá cyklooxygenáza. Enzym cyklooxygenáza má v našem těle několik funkcí. Mimo jiné se účastní tvorby prostaglandinů. Prostaglandiny hrají v našem těle hlavní roli coby mediátory bolesti, zánětu a horečky. Tím, že nesteroidní antiflogistika jako je například ibuprofen, nebo kyselina acetylsalicylová, zablokují cyklooxygenázu, dochází k omezení tvorby prostaglandinů a tím ke snížení horečky, snížení projevů zánětu a vnímání bolesti.

Stručně o menstruačním cyklu

Menstruační cyklus představuje pravidelně se opakující změny děložní sliznice u pohlavně zralých žen. Ke změnám dochází vlivem působení pohlavních hormonů, jejichž hladiny se během cyklu mění. Menstruační cyklus obvykle trvá 25 až 32 dní. Začíná prvním dnem menstruačního krvácení a končí posledním dnem před začátkem dalšího krvácení. Během krvácení dochází k odlučování děložní sliznice, která se po skončení menstruace začne vlivem působení hormonů znovu obnovovat a připravovat dělohu k uhnízdění oplodněného vajíčka.

Aby vajíčko mohlo být oplodněno, musí nejprve dozrát ve vaječníku tzv. Graafův folikul. Dozrávání se odehrává během prvních 14 dní cyklu. Graafův folikul někdy kolem 14. dne menstruačního cyklu vlivem působení luteinizačního hormonu praská a zralé vajíčko se uvolňuje do břišní dutiny, kde je zachyceno vejcovodem. Fáze, kdy Graafův folikul praskne a uvolní zralé vajíčko, se nazývá ovulace. Vajíčko je posunováno vejcovodem směrem k děloze a čeká na oplodnění.

Prostaglandiny a jejich úloha při ovulaci

Zásadním předpokladem pro oplodnění je správný průběh ovulační fáze. A na tom se podílejí mimo jiné také výše zmiňované prostaglandiny. Ty svým působením na stěnu Graafova folikulu napomáhají k jeho prasknutí a tedy i uvolnění zralého vajíčka. Užíváním léků blokujících enzym cyklooxygenázu, jako jsou například léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové nebo ibuprofenu, dochází ke zpomalení syntézy prostaglandinů, což může vést ke zpomalení nebo úplnému zamezení ovulace.

Je ale důležité zmínit fakt, že tento negativní vliv je reverzibilní, to znamená, že odezní po vysazení léku. Nemusíte se tedy bát, pokud užijete v rámci jednoho cyklu, například při bolestivé menstruaci, nějaký lék obsahující nesteroidní antiflogistikum, jako třeba ibuprofen, že by došlo vlivem tohoto léku k negativnímu ovlivnění ovulace během tohoto cyklu. Konkrétně ibuprofen je lék, který se z těla rychle odbourává, po 24 hodinách od podání už najdeme v těle jinak zdravého člověka jen stopová množství léku.

Vědecké studie prováděné u zvířat i u lidí opakovaně potvrdily negativní vliv NSAID na průběh ovulace. A dokonce i v SPC těchto volně prodejných léků se tento fakt uvádí. Proto se tyto léky nedoporučuje užívat ženám, které mají problém s početím.

Závěrem

Nesteroidní antiflogistika jako je ibuprofen, kyselina acetylsalicylová nebo diklofenak, patří k nejčastěji užívaným volně prodejným lékům. O jejich možných nežádoucích účincích na trávící systém, jako je nevolnost, zvracení, pálení žáhy nebo nadýmání, se obecně ví. Avšak možné riziko negativního ovlivnění ovulace během užívání těchto léků už tolik v povědomí není. Je jisté, že důvodů, proč miminko nepřichází, může být mnoho a rozhodně není účelem tohoto článku čtenářům předkládat tento druh léků jako příčinu veškerých problémů s početím. Nicméně myslím si, že i kdyby měla tato znalost dopomoci k miminku byť jedné jediné ženě, má to smysl.