Jak podpořit imunitu v těhotenství

V těhotenství žena zažívá mnoho nových situací a často řeší spoustu otázek ohledně svého zdraví. Zvláště pokud si těhotenstvím procházíme poprvé a řešíme nějaký zdravotní problém, může nastat chvíle, kdy nevíme, jak si efektivně pomoci, aniž bychom vystavily sebe nebo naše vyvíjející se miminko nějakému riziku. Ať už se chceme vydat cestou přírodní, nebo volíme chemické léky, je důležité mít spolehlivé a ověřené informace o tom, které bylinky nebo léky jsou v těhotenství bezpečné a jak je správně užívat.

Proto jsem před rokem vydala e-book Bezpečná samoléčba v těhotenství, kde jsou v několika přehledně zpracovaných kapitolách jednotlivě rozebrány různé zdravotní obtíže, které mohou ženu během jejího těhotenství potkat a zároveň uvádím i možnosti léčby jak na přírodní tak na chemické bázi.

V tomto článku si rozebereme, jaké má těhotná žena možnosti, pokud chce nějak podpořit svou imunitu. Na začátek je třeba říci, že výrobci bylinných přípravků, vitamínů i léků jsou velmi opatrní při uvádění informací ohledně vhodnosti použití během těhotenství. Většinou se setkáte v příbalovém letáku s větou, že se kvůli nedostatku údajů přípravek v těhotenství nedoporučuje. Ale pak můžete narazit na jiný přípravek s obsahem stejné bylinky, kde tato informace není vůbec a pak nevíme, co si myslet, je to pro mě nebo pro miminko nebezpečné?

Uvádím možnosti, u kterých klinické studie došly k závěru, že nemají negativní vliv na průběh těhotenství a vývoj plodu. Buďte ale opatrná u vícekomponentních přípravků, kde je složek více, stává se, že bylinné přípravky obsahují i byliny či látky, kterým je nutné se v těhotenství vyhnout. Proto se vždy o výběru konkrétního přípravku raďte s odborníkem. K těmto účelům jsem zřídila zde na webu poradnu, kde na vaše dotazy ohledně bezpečnosti a použití bylinek a léků ráda osobně odpovím.

Vitamíny a stopové prvky na podporu imunity

Pro správnou funkci našeho organismu včetně imunitního systému je důležité, abychom přijímali kvalitní, čerstvou a pestrou stravu, která zahrnuje minimum průmyslově zpracovaných potravin. Ty jsou totiž velmi chudé na vitamíny, stopové prvky a vlákninu. Naopak obsahují zbytečné a nežádoucí konzervanty a dochucovadla. V souvislosti s imunitou se hodně mluví o vitamínech a stopových prvcích, ale už méně se zmiňuje důležitost dostatečného příjmu bílkovin, které jsou zdrojem aminokyselin, ze kterých si náš imunitní systém vytváří protilátky.

To, co nezvládneme pokrýt stravou, můžeme suplementovat. V podzimním a zimním období nám může chybět hlavně zinek, selen, vitamín D a C, které můžeme zakoupit jako samostatné doplňky stravy, nebo jsou součástí těhotenských multivitamínů. Pokud se rozhodnete pro multivitamín, vždy raději vybírejte ty, které jsou určené přímo pro těhotné ženy. Ty klasické mohou obsahovat i složky, které by těhotné ženy neměly užívat, například vitamín A, který se řadí mezi teratogeny.

Vitamín C

Bohatým přirozeným zdrojem vitamínu C jsou šípky, acerola, rakytník, černý rybíz, jižní ovoce nebo třeba červená paprika. Doporučená denní dávka vitamínu C u těhotných žen je 95 mg. Nároky organismu na příjem vitamínu C se zvyšují při stresu a dlouhodobé fyzické námaze, proto ve většině doplňků narazíte na dávky daleko vyšší. Vitamín C se také účastní syntézy kolagenu, který zvyšuje mimo jiné elasticitu pokožky a tím pomáhá v těhotenství předcházet vzniku strií.

Velké oblibě se mají formy s liposomálním vstřebáváním. O vitamínu C a specifikách jeho vstřebávání je na blogu příslušný článek.

Vitamín D

V podzimních a zimních měsících se výrazně zvyšuje potřeba vitamínu D. Jednak zhruba od poloviny října do konce dubna, nemáme možnost získat vitamín D ze slunečního záření kvůli úhlu dopadajících slunečních paprsků, a také je v tomto období vyšší riziko virových infekcí. Vitamín D můžeme získat samozřejmě také ze stravy, ale v naší populaci bohužel není jeho příjem dostačující. Podle EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je doporučený denní příjem vitamínu D u dospělých včetně těhotných a kojících žen 15 μg (600 I.U.).

Zdrojem vitamínu D jsou tučné ryby jako makrela, sardinky, losos, olej z tresčích jater nebo vaječný žloutek. Kolem konzumace ryb a rybího oleje v těhotenství panuje mnoho dohad. Doporučuje se opatrnost hlavně z hlediska rizika kontaminace těžkými kovy. Kromě vitamínu D obsahuje rybí tuk také důležité omega-3 mastné kyseliny, o kterých si podrobněji můžete přečíst v příslušném článku zde na webu. Ty lze také suplementovat pomocí kvalitních výživových doplňků.

Zinek

Zinek je stopovým prvkem, který má v našem organismu nezastupitelnou roli. Je aktivátorem enzymů, které zasahují do metabolismu tuků, cukrů a bílkovin. Ovlivňuje plodnost, růst a hraje důležitou úlohu v našem imunitním systému. Zinek pozitivně ovlivňuje střevní mikrobiotu a zapojuje se do procesů vrozené i získané imunity.

Doporučený denní příjem zinku u těhotných a kojících žen je 10 mg. Nejvýznamnějším zdrojem zinku ve stravě jsou potraviny živočišného původu jako červené, kuřecí a vepřové maso, vnitřnosti, vejce a sýry. Zdrojem jsou také obiloviny a luštěniny, ale kvůli obsahu kyseliny fytové je z nich zinek hůře dostupný.

Bylinky na podporu imunity a v počátcích nachlazení

Echinacea

Mezi bylinky s imunostimulačním účinkem patří třapatka úzkolistá neboli Echinacea angustifolia. Extrakt z kořene této rostliny obsahuje látky, které působí jako prevence virových, bakteriálních a houbových infekcí dýchacích a močových cest. Echinaceu můžete užívat od prvních příznaků nachlazení nebo preventivně v období vysokého výskytu infekčních onemocnění, maximálně však po dobu 8 týdnů. Po této kůře je potřeba alespoň na 14 dní bylinku zcela vysadit, jinak by mohlo hrozit riziko poškození jater.

V tomto případě jsou výrobci opět opatrní a často nedoporučují svoje produkty s Echinaceou užívat těhotným ženám. Dle závěrů klinických studií však nebyl doposud shledán negativní vliv na průběh těhotenství ani na vývoj plodu.

Betaglukany

Betaglukany jsou biologicky aktivní polysacharidy, které mají schopnost příznivě působit na buňky našeho imunitního systému a prokazatelně posilují odolnost našeho organismu proti infekcím. Zatím nejlépe prozkoumané jsou betaglukany izolované z buněčných stěn hub. Betaglukany působí také jako probiotika a prebiotika a tím zlepšují složení střevního mikrobiomu, kterému se přikládá z hlediska imunity stále větší a větší význam.

Betaglukany jsou podle FDA (americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv) bezpečné pro děti, těhotné i kojící ženy. Přesto u mnohých doplňků stravy s betaglukany nenajdete přímo informaci, že je produkt vhodný v těhotenství. Některé doplňky stravy kromě betaglukanu mohou obsahovat ještě další složky, které mohou být v těhotenství kontraindikované, proto se před koupí konkrétního produktu vždy poraďte s lékárníkem.

Pokud v zimě často trpíte na nachlazení, preventivním užíváním betaglukanů tomu můžete předcházet. Aby betaglukan skutečně působil na imunitní systém, musí být z houby vyizolován a vyčištěn. Z tohoto důvodu nelze konzumací potravin bohatých na betaglukany docílit stejných účinků jako používáním kvalitních preparátů.

Česnek

Česnek má protizánětlivý a antibakteriální účinek a je vynikající při potížích dýchacích cest. Pro maximální účinek je důležité ho užívat v co nejčerstvější podobě. Tepelnou úpravou se účinek snižuje. Při nachlazení se doporučuje 1 stroužek denně. Česnek se nedoporučuje v prvním trimestru těhotenství, kdy ženy trpí častou žaludeční nevolností, kterou česnek může zhoršovat.

Také není vhodné česnek užívat před operací včetně plánovaného císařského řezu, protože má antihemostatický účinek- snižuje srážení krve a mohlo by dojít k nadměrnému krvácení.

Zázvor

Po staletí je v tradičním lidovém léčitelství používán k léčbě nachlazení zázvor. Ačkoli s ním má mnoho lidí při léčbě nachlazení velmi dobrou zkušenost, je zajímavé, že vědecky se tyto účinky zatím nepotvrdily. Výzkum však naznačuje, že může pomoci nachlazení předcházet a pokud k němu dojde, může mírnit jeho příznaky.

Zázvor je považován v těhotenství za bezpečný. Je mimo jiné velmi doporučovaným prostředkem na zvládání těhotenské nevolnosti, protože zrychluje vyprazdňování žaludku a naopak zpomaluje průchod tráveniny střevem.

Zázvor obsahuje sloučeniny zvané gingeroly a shogaoly, které podle vědců dávají zázvoru jeho léčivé vlastnosti. Mezi ty potvrzené patří protizánětlivé, antioxidační, antimikrobiální a protirakovinné. Při prvních známkách nachlazení nebo při bolesti v krku doporučuji oddenek zázvoru nastrouhat do horké vody s citrónem a pomalu popíjet ještě horký.

Pokud máte rádi med, určitě si ho do nápoje přidejte a nešetřete s ním. Med má stejně jako zázvor antimikrobiální účinek a může tak ještě zesílit účinek zázvoru.

Šípky

Šípkový čaj vás v sychravých dnech nejen zahřeje, ale také uleví od bolesti v krku. Uvádí se také mírný močopudný a projímavý účinek, což možná oceníte, trpíte-li v těhotenství zácpou. Čerstvé šípky jsou bohatým zdrojem vitamínu C, sušením se však podstatná část ztrácí. Konzumuje se červená část bez semínek jen tak, nebo se dá ze šípků uvařit výborná marmeláda či povidla.

Jitrocel

Nať jitrocele obsahuje slizové látky, které mírní dráždivý kašel, aniž by bylo zabráněno vykašlávání hlenu, jako je tomu u některých chemických látek tlumících kašel. Působí také antibakteriálně a protizánětlivě. Jitrocel se dá užívat ve formě čaje nebo sirupu.

Propolis

Propolis je pryskyřičný materiál sbíraný, zpracovávaný a využívaný včelami ke stavbě pláství a ochraně úlu. Má antimikrobiální vlastnosti, obsahuje vitamíny B1, B2, B6, C a E, dále vápník, hořčík a železo. Působí jako imunostimulans. Zabraňuje množení bakterií, virů a plísní. Dá se užívat krátkodobě vnitřně při infekcích horních cest dýchacích nebo k výplachům dutiny ústní při chřipce a nachlazení. Propolis není vhodný pro osoby alergické na včelí produkty.