Vždy s příchodem prvních podzimních nachlazení nastává čas, kdy se lidé v lékárnách více shání po vitamínu C. Je to vitamín, který se vybaví většině lidí jako první, když se řekne „imunita“. I když každý ví, že zdrojem vitamínu C je především kvalitní a čerstvé ovoce a zelenina, právě na podzim, kdy je náš organismus náchylnější k infekcím, se řada lidí uchýlí k doplňování vitamínu C pomocí výživových doplňků.
V lékárně pak často nastává otázka, který je nejlepší. Nejde však ani tak o konkrétní produkt nebo dávkovou formu, ale spíš o znalost toho, jak se vitamín C po podání v těle chová. V každém případě nám jde o to, aby se co největší část podané dávky vitamínu C dostala do krevního oběhu, aby ho naše tělo mohlo využít tam, kde je zrovna potřeba.
Lidské tělo si neumí, narozdíl od většiny jiných savců, vitamin C syntetizovat, proto je nezbytné přijímat jej v potravě.
Vitamin C je rozhodující v různých aspektech imunitního systému, zejména v imunitní funkci buněk a díky svým antioxidačním vlastnostem chrání důležité molekuly, jako jsou bílkoviny, lipidy, sacharidy a nukleové kyseliny, před oxidačním stresem. Vitamin C také pomáhá při syntéze a metabolismu některých aminokyselin, kyseliny listové, karnitinu a katecholaminů – adrenalinu, noradrenalinu a dopaminu. Hraje nezastupitelnou roli při syntéze kolagenu a tím přispívá ke zdraví a správné funkci kůže.
Vitamin C je mimo jiné prospěšný při zvládání zánětlivých stavů nebo prevenci a léčbě respiračních a systémových infekcí. Snižuje hladinu cholesterolu v krvi tím, že usnadňuje přeměnu cholesterolu na žlučové kyseliny a zvyšuje vstřebávání železa ve střevě.
Doporučený denní příjem vitamínu C pro zdravého dospělého člověka byl stanoven na 80-100 mg denně. ALE! Pokud jsme dlouhodobě vystavováni stresu, pohybujeme se v prašném a znečištěném prostředí, potýkáme se s akutním nebo chronickým respiračním onemocněním, jsme kuřáci, rádi holdujeme alkoholu nebo třeba užíváme hormonální antikoncepci nebo kortikoidy, zvyšuje se naše denní potřeba vitamínu C několikanásobně.
Optimální dávka je tedy u každého člověka jiná. Jak ale zjistím kolik vitamínu C zrovna já potřebuji? Jednou z možností je stanovení hladiny vitaminu C v krvi. Vyšetření se provádí na specializovaných pracovištích a není hrazeno ze zdravotního pojištění. Výsledkem je koncentrace vitaminu C v séru. Podle ní se pak stanoví doporučená denní dávka.
Další možností, která má pouze orientační charakter, jsou testovací proužky. Ponořením proužku do vzorku naší moči a jeho porovnáním s orientační barevnou stupnicí můžeme pozorovat, zda má naše tělo dostatek nebo nedostatek vitamínu C. Můžeme se tedy snadno rozhodnout, zda denní dávku vitamínu C zvýšíme nebo budeme pokračovat tak, jak to máme nastaveno. Za bezpečné jsou považovány i dávky vyšší než 2000 mg denně.
Pokud jste už někdy pátrali po skutečně kvalitním produktu s vitamínem C, asi jste narazili na různé dávkové formy. Než si ale jednotlivé dávkové formy představíme, pojďme si ujasnit, jak je to se vstřebáváním vitamínu C v našem těle po konzumaci potravin nebo doplňků stravy s vitamínem C.
Většina vitamínu C se absorbuje v tenkém střevě dvěma hlavními způsoby. Prvním je jednoduchá difuze, která je však relativně pomalá kvůli hydrofilní povaze vitamínu C ( vitamín C je rozpustný ve vodě). Druhým způsobem je vstřebávání pomocí transportních proteinů, které, zjednodušeně řečeno, přenesou vitamín C skrze stěnu tenkého střeva do krve. Problém je, že se zvyšujícím se přísunem vitamínu C do organismu klesá aktivita i počet těchto transportních proteinů a tím se snižuje i vstřebávání vitamínu C.
Ať je dávka vitamínu C jakákoli, naše tělo dokáže z jedné dávky vstřebat maximálně kolem 200 mg. Je to dáno kapacitou transportních molekul, které ho přenášejí skrze stěnu střeva do krevního oběhu.
Dnes je známo, že naše tělo dokáže z jedné dávky vitamínu C přijmout, z výše zmíněných důvodů, maximálně 200 mg vitamínu C. Proto se dávkové formy ve formě klasických polykacích tablet nebo šumivých tablet s vysokým obsahem vitamínu C, nezdají být tou nejlepší volbou. Vždy je třeba počítat s tím, že z jednorázové dávky se vstřebá maximálně kolem 200 mg vitamínu C.
Asi nejběžnější a nejžádanější dávkovou formou jsou tobolky nebo tablety s prodlouženým uvolňováním, kdy je vitamín C uvolňován ze speciálně upravené tobolky nebo tablety postupně až po dobu 12 hodin. Dávková forma s prodlouženým uvolňováním je specifický dávkovací systém, který je navržen tak, aby uvolňoval účinnou látku předem stanovenou rychlostí po delší dobu po podání jedné dávky. Cílem je udržet jednotnou koncentraci účinné látky v krvi.
Formulace s pomalým uvolňováním tak může sloužit jako potenciální alternativa, která může uvolňovat vitamín C po delší dobu, a tím účinně zvýšit jeho absorbci.
Mezi oblíbené patří vitamín C v šumivých tabletách. Nejčastěji jsou k dostání šumivé tablety s obsahem 500 nebo 1000 mg vitamínu C. Jak už bylo uvedeno výše, naše tělo dokáže z jedné podané dávky vstřebat něco kolem 200 mg, zbytek je z těla bez užitku vyloučen. Pokud si tedy platíme za dávku 1000 mg v jedné tabletě, je z ekonomického hlediska nejlepší si šumivou tabletu rozdělit na několik částí a podávat ji v několika denních dávkách. Například 4x denně čtvrt šumivé tablety s uvedeným obsahem 1000 mg vitamínu C v 1 tabletě.
Klasické polykací tablety nebo ochucené tablety rozpustné v ústech už se aktuálně tak velké oblibě netěší. Já osobně proti této dávkové formě vůbec nic nemám. Naopak, pokud se budeme držet zásady maximálně cca 200 mg v jedné dávce podávané několikrát denně, můžeme dosáhnout velmi podobných ne-li lepších plazmatických koncentrací jako u forem s pozvolným uvolňováním.
Novinkou posledních let je lipozomální vitamín C, který u lidí často vzbuzuje spíše nedůvěru, protože neví, co si pod tím mají představit. Současně se, vzhledem k vyšší ceně, obávají, že se jedná pouze o další způsob, jak z lidí vytáhnout peníze.
Můžu vám říci, že i já jsem se dlouho dívala na produkty s lipozomálním vitamínem C trochu skepticky. Když jsem ale nalezla odpověď na všechny svoje otázky a pochopila, jak se lipozomální vitamín C po podání v těle chová, přesvědčilo mě to natolik, že jsem se rozhodla ho sama na sobě vyzkoušet a už jsem u něj zůstala.
Vitamín C patří mezi vitamíny rozpustné ve vodě, má tedy hydrofilní charakter a to omezuje jeho vstřebávání z tenkého střeva do krve. Lipozomální vitamín C představuje molekulu vitamínu C obalenou do lipidové (tukové) dvojvrstvy, která propůjčuje vitamínu C lipofilní vlastnosti a tím zajišťuje vstřebávání podstatně většího množství vitamínu C, které není omezeno kapacitou transportních molekul v takové míře, jako u klasických forem vitamínu C.
Studie prokázaly, že lipozomální technologie umožňuje dosahovat vyšších plazmatických hladin vitamínu C, než při používání klasických preparátů. Proto v tomto případě mají smysl i přípravky s vyšším obsahem vitamínu C v jedné dávce. Většinou to bývá kolem 500 mg.
Vitamín C s lipozomálním vstřebáváním je dostupný nejčastěji ve formě kapslí a pro děti od 3 let také ve formě sirupu.
Čím se řídit při výběru doplňku stravy s vitamínem C
Žádná volba není špatná, jen je třeba mít na paměti, že naše tělo nemá kapacity vstřebat najednou velké dávky vitamínu C. Výhodné je proto volit dávkové formy s pozvolným uvolňováním nebo si dávku rozdělit na několik menších dávek během dne. Chceme-li naše tělo rychle saturovat vitamínem C nebo máme zvýšenou potřebu vitamínu C, je výhodné sáhnout po vitamínu C s lipozomálním vstřebáváním.